První týden v USA

Nazdárek všichni! Jelikož dny tu utíkají jako voda, stalo se, že už zase sedím za notebookem a přemýšlím, jak vám co nejzajímavěji napsat dnešní blog - první z Kansasu. Ráda bych shrnula uplynulý týden mého pobytu úplně od začátku, protože byl - asi k nevelkému překvapení - jako na horské dráze.

PŘÍLET

Poté, co mi asi čtyřikrát přeložili a změnili čas mého odletu z Chicaga, jsme konečně po sedmihodinovém čekání přistáli jako jediný let ve Wichitě. Letiště bylo tak malinké, že rodinu čekající s transparenty v příletové hale bylo vidět na míle daleko (kdyby teda ona zmíněná hala měla víc než 10m čtverečních:)

Jupí už jsem tady!

Pokud vás zajímá, jak jsem na tom byla s jet-lagem, tak vám můžu říct leda to, že jsem měla energie na rozdávání. Po třech hodinách spánku, víc jak 24 hodinách na nohou a sedmihodinovém časovém posunu jsem nebyla ani trochu unavená.

... to celé mi vydrželo asi do té doby, než jsem se druhý den ráno probudila. Víkend (čtěte jako "návštěvy veškerého příbuzenstva") jsem v podstatě prospala s otevřenýma očima - jediné štěstí, že jsou tu všichni až neuvěřitelně milí.

PRVNÍ DEN ŠKOLY

Pro všechny prváky a nováčky znamenal první den školy středu. Pro nás exchange studenty ještě hodinové testování angličtiny a orientaci po škole k tomu. Mimo jiné to ale mohlo znamenat také poslední den, kdy se dá volně pohybovat po chodbách, zbytek totiž zamíří do školy až ve čtvrtek. Abych to uvedla na pravou míru, DHS (Derby High School) je třetí největší střední školou v Kansasu, proto si asi dovedete představit, jak moc se liší od těch našich. Každá ze tříd - freshmen, sophomore, junior, senior - má cca 600 studentů a já, jakožto exchange student, patřím nehledě na věk k těm nejstarším. Stejně tak i čtyři kluci z Německa, Francie, Španělska a Itálie, se kterými se tak můžu na akcích pro čtvrťáky potkávat, jelikož nemáme ani jednu hodinu společnou.

To mě dostává k rozvrhům, které jsou ovšem mnohem složitější, tudíž se vám je pokusím jen co nejjednodušeji shrnout (pozn.- nebojte, i tak to zabere věčnost). Škola začíná každý den v osm až na pondělí, kdy je tzv. late-start a začátek je o hodinu posunutý. Konec je vždycky v 15:10. Jedna vyučovací hodina tu trvá 90 minut, přestávka 5, což je vzhledem k velikosti budovy sotva dostačující na přesun do jiné třídy, a na oběd máme minut 20. Aby to nebylo moc primitivní, fungují tu označení "green days" a "white days" - jednoduše řečeno jeden den je zelený a vyučuje se první půlka rozvrhu, načež druhý den je bílý a vyučuje se polovina druhá. Dalším rozdílem, a to pro jednou kladným, je oproti českým školám výběr z desítek předmětů. Je jich tolik, že si zpaměti pamtuju sotva třetinu, proto vám vypíšu alespoň ty moje. Běžně si studenti volí alespoň šest klasických hodin kvůli vysokoškolskému kreditu, další jsou povinné a zbylé dvě jsou tzv. "fun classes". Já osobně si vybrala US history, sociology, geometry:((, human body systems, Spanish 1, AP biology, AP psychology a English 11.

SENIOR SUNRISE

Jednou z výhod a hlavním důvodem, proč jsou všichni exchange studenti registrovaní jako seniors, jsou čtvrťácké akce, ať už se jedná o cokoli. Právě takovou byla i Senior Sunrise, kde šlo o to společně oslavit poslední první den ve škole při východu sluníčka. Tradičně si všichni nazdobili džíny, pokreslili učitelům auta (smývatelnými barvami, aspoň doufám) a shromáždili se na fotbalovém hřišti, odkud jsme se nakonec postupně odebrali do školy.

STUDENT COUNCIL

Je nám všem asi obecně jasný, že nejvíce kamarádů si vytvoříš na kroužcích a v rámci "mimo"školních aktivit. Díky tomu se taky stalo, že jsem se takhle jednou v pátek večer ocitla uprostřed školy na mítingu studentské rady. Už je to tak. Je deset večer, sedím uprostřed jídelny, maluju květináč (fotku vidět nechcete:D) a nikoho tu neznám. Naštěstí se brzo ukázalo, že to bylo jedno z těch moudřejších rozhodnutí, protože se mě hned za chvíli ujímá spousta lidí a já už teď vím, že jiné než skvělé lidi tam nepotkám. Protože student council club má za úkol organizaci veškerých školních akcí, dlouho do večera debatujeme a vybíráme téma na pomalu se blížící homecoming week. Naštěstí ale nechybí ani spousta her a stejné množství zmrzliny!

Vy všichni, kteří jste zvládli přečíst tenhle super dlouhý blog, si můžete pogratulovat - bohužel/naštěstí se toho zkrátka první týden dělo neskutečně moc. Příští týden mě čekají try-outs do volejbalového týmu a další zajímavé aktivitky, proto se pravděpodobně zase brzo uvidíme...

tvoje Míša