Dobrodružství pokračuje

Nazdárek všichni! Zdravím vás po nějaké době zase u dalšího blogu. Zdá se to moc a málo zároveň, ale už je to druhý týden od doby, kdy jsem vystoupila z letadla a vrhla se po hlavě do tohohle amerického dobrodružství.

Pomalu si začínám na některé odlišnosti zvykat, tak jako tak to ale rozhodně neznamená, že všechno nové končí. V sedmi dnech na mě čekaly volleyball try-outs, old settlers festival a greenhearts orientation meeting, proto se o to s vámi teď podělím!

TRY-OUTS

Hned v pondělí po škole jsem zamířila do školní tělocvičny, kde jsem od teď měla tři odpoledne trávit společným pocením se s ostatníma holkama, které se stejně jako já snažily získat místo v jednom z volejbalových týmů. Na naší škole máme celkem tři- Varsity (nejlepší tým, tvořený povětšinou seniors), JV neboli junior-varsity, a freshmen team. Try-outs jsou, dalo by se říct, něco jako nábory a projde si jima každý, kdo chce být členem jakéhokoli týmového sportu. Holek tam bylo opravdu hodně, a proto jsem měla radost, když mi na konci středečního tréninku bylo oznámeno, že jsem se dostala do týmu JV. Abych mluvila úplně na rovinu, přišlo mi, že mnohem víc se ale radovala moje host rodina - to z důvodu, protože jsem první exchenge studentka, které se kdy do týmu podařilo dostat. Musím přiznat, že tréninky jsou sice jednodušší, ale všichni to berou dost vážně. Není žádná sranda trénovat pětkrát (někdy i šestkrát) týdně, kdy do haly přiběhneš jakmile uslyšíš poslední zvonění, a domů se vracíš v sedm večer, často s tunou domácích úkolů na krku..

OLD SETTLERS FESTIVAL

Old Settlers je název akce, na kterou jsme v pátek večer s host rodinkou zamířili, a která se koná každoročně v městečku Mulvane. V podstatě to vypadá jako naše pouť, až na to, že je tak pětkrát větší a okolo je nespočet stánků se vším možným. V plánu jsme sice měli omrknout i vedlejší rodeo, každopádně jak jsem se dozvěděla od kamarádky, kterou jsem na pouti potkala.. no, řekněme, že lidem tam bylo bezpečnější se vyhnout. I tak to bylo vážně hustý! Nejvíc se mi tutově líbily klobouky a westernové boty - ty tam totiž nosili jak kluci, tak i holky. Suprový to ale bylo celkově, jídlo, hudba a hlavně křiklavé neonové nápisy tomu dodávaly tu správnou americkou atmosféru.

MANDATORY STUDENT MEETING

Poslední "zajímavou" událostí tohohle týdne byla schůzka se všemi exchange studenty v Kansasu. Začátek byl sice od devíti a já kvůli tréninku musela přijet později, každopádně věcí na probrání bylo tolik, že to bylo úplně fuk. Mnohonásobně lepší než prezentace bylo však setkání se samotnými studenty. Poznala jsem lidi z Itálie, Brazílie, ale třeba i z Finska nebo Česka. Možná jsem trochu vyvaleně zírala, ale o to víc nadšení přišlo, když jsem se mohla dát do řeči (pozn.- bacha, V ČEŠTINĚ!!) s Viki a Terkou, které tu zažívají to stejné, jako já. Ihned jsme si založily skupinu na instagramu a začaly porovnávat, co kdo jak prožil. Například jedna z holek získala umístění až týden před odletem (pořád skončila dobře, 67 dětí ještě rodinu nemá) a naopak jsme se shodly, že nejvíc nám chybí české jídlo. Na obhajobu mé host maminky, po čtrnácti dnech jsem mohla mít k obědu rýži - sice instantní z mikrovlnky, ale rýži.

Pokaždé, když pro vás píšu nový blog, se snažím nic nevynechat. Jelikož to samozřejmě není možné, zaměřuju se alespoň na to hlavní a věci, jako například to, že jsem poprvé ochutnala proslulý americký Sonic, vynechávám. Už teď vím, co zajímavého mě čeká příští týden, proto brzy na slyšenou, a ahoj!

vaše Míša